Husův sbor v Čerčanech

12. června 2006 v 19:13 | Denisa |  Historie
Od padesátých let minulého století poutala pozornost návštěvníků Čerčan zvláštní stavba na vrchu nad obcí. Dříve šedobílá, později žlutavá budova s vysokými okny a stylizovaným kalichem na střeše bývala bezesporu jednou z dominant obce. Dnes je bohužel dokonale ukrytá mezi vysokými stromy a keři. Je to kostel Církve československé, zvaný Husův sbor. Historie jeho výstavby se neoddělitelně prolíná s historií náboženské obce této církve v Čerčanech.
Po ukončení 1. světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a konsolidaci poměrů v nově vzniklé Československé republice se mohli občané svobodně rozhodnout, k jaké víře přistoupí. Vznikaly nové náboženské obce a sbory (evangelické, českobratrské aj).
8.1.1920 byla založena Církev československá (CČS). Je to společenství lidí, spojené snahou navrátit se k Bohu cestou, kterou jim ukázal Ježíš z Nazareta a kterou hledaly a nalézaly prvokřesťanské obce. Putovali po ní Mistr Jan Hus, husité, ale i zakladatel této církve Dr. Karel Farský, první patriarcha.
Nejbližší farnost pro čerčanské věřící byla v té době v Benešově (duchovní služby, svatby, křty, pohřby, výuka náboženství).
V roce 1923 bylo zahájeno vyučování v nově zřízené jednotřídní škole. Vyučování náboženství (jedna hodina týdně) se tam ujali benešovský farář Václav Zeman a duchovní Oldřich Král. Farníků přibývalo nejen v Čerčanech, ale i v blízkých obcích; proto byla 15.7.1927 ustanovena Rada starších ve složení: předseda - Jan Šmejkal, strojvedoucí ČSD, místopředseda - Jan Fořt, hradlař ČSD, jednatel - Antonín Hübner, strojvedoucí ČSD, pokladník - Jan Švec, strojvedoucí ČSD. Členové Rady starších byli Josef Pařízek, továrník z Pyšel, Josef Topič, ředitel školy v Týnci nad Sázavou a Rudolf Malina, zast. farář. Náhradníci: Josef Kovář, hradlař ČSD, Alois Vykoukal, krejčí z Pyšel a František Bartecký, slevač z Týnce nad Sázavou. Revizoři účtů: Václav Novák, František Moravec a R. Wenzely - všichni z Čerčan.
Po výstavbě nové školní budovy v roce 1929 se konaly bohoslužby v pronajaté učebně, kde bylo k dispozici i harmonium, na které hrával hudební doprovod k náboženským písním pan Polášek. Střídali se zde duchovní z Benešova R. Malina a Fr. Hudeček. Až v roce 1938 byl rozhodnutím Diecézní rady do Čerčan ustanoven bratr farář Antonín Hradec. (Narodil se 18.12.1912 v Horních Měcholupech. Studoval v benešovském gymnáziu, kde v r.1931 maturoval. Již jako student se účastnil činnosti Jednoty mládeže CČS v Čerčanech, která byla v té době velmi pestrá: sport, divadelní hry, výlety. Po první bohovědné zkoušce působil v Klatovech a od října 1933 jako jáhen v Benešově.) Věnoval se výhradně Čerčanům a spolu s br. Šmejkalem a Hübnerem dali podnět k osamostatnění náboženské obce. Po vysvěcení v r. 1934 však nezůstal v Čerčanech, jak by si byl přál, ale byl přeložen do Teplic - Šanova, kde působil 5 let až do mobilizace v září 1938. V té době vyhověla Diecézní rada žádosti čerčanské Rady starších a br. farář Hradec se vrátil zpět do naší obce.
Rada starších obstarala pro svého faráře místnost pro farní úřad a byt nejprve u br. Nováka a později ve vile čp. 46. Začala mravenčí práce na zlepšení postavení církve v obci. Bylo třeba upevnit váznoucí organizaci, čelit těžkostem okupační doby, pomáhat potřebným. Bohoslužby se v Čerčanech konaly pravidelně každou neděli; v Pyšelích 2x za měsíc, v Poříčí 1x za měsíc, na Křiváčku 1x za měsíc. Večery mládeže probíhaly 1x za 14 dní, právě tak jako nedělní škola pod vedením s. Jarmily Švecové. Sestra Terezie Polášková nacvičila s místní mládeží divadelní hru "Muzikanti z české vesnice," se kterou vystoupili i v Benešově. Za výtěžek z představení byly zakoupeny dárky na mikulášskou besídku pro děti v Čerčanech a v Pyšelích.
8.leden 1939 - to bylo pro místní sbor velmi významné datum: na mimořádné valné hromadě byl totiž schválen návrh a plány na výstavbu vlastního kostela v Čerčanech - Husova sboru. Předsedou stavebního výboru byl zvolen br. Jan Vilímek.
Ještě 12. března 1939 odpoledne se v sále U Šnajberků konala "Akademie" na oslavu 89. narozenin T. G. Masaryka s krásným programem (recitace, hudba, zpěv, projevy), ale již 15. března nastala okupace republiky a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Pochopitelně měla tato tragická událost vliv i na chod církve. Dočasně byly zastaveny jak bohoslužby, tak i výuka náboženství - škola byla totiž na čas obsazena německým vojskem. Ukázalo se, že tíživým událostem je nejlepší čelit prací: 21. dubna schválila Diecézní rada stavbu Husova sboru a již 11. května 1939 začalo zaměřování staveniště. Pozemek věnoval bezplatně rolník Josef Barek, člen evangelické církve. I ostatní rolníci, také členové církve, vypomohli při dovážení stavebního materiálu svými povozy. Farníci dobrovolně přistoupili na vybírání církevní daně a přispěli i do sbírky na stavbu.
6.srpna 1939 se konala slavnost položení dvou základních kamenů: jeden věnovala Městská rada v Táboře - byl z Kozího Hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus, druhý pocházel ze Sionu. Stavbu prováděla firma Bellada z Prahy, vedení měl Ing. Truksa. V pamětní knize církve československé můžeme číst tento zápis: "Stavba pokračuje pak za vedení Fy. Bellada z Prahy rychlým tempem. Obětavě spolupracují někteří členové Rady starších, stavebního výboru i náboženské obce. Zdi rostou do výše, krásná stavba jako mohutný hrad se vztyčuje nad krajem. Nejmohutnější a smělá stavba železobetonového stropu se končí, lešení se boří, nářadí se odváží, stavba se zajišťuje před zimou, dělníci se rozcházejí... Nastává klid. První etapa práce je skončena."
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty v Praze č.j.310/40 ze dne 22.4.1940 byl změněn název církve československé na znění "Církev českomoravská."
V těžké době okupace se věřící semkli kolem své církve - byla jim útěchou. Na bohoslužbách se scházelo velké množství lidí. Jednota mládeže začala dokonce vydávat desetistránkový měsíčník "Zprávy pro členy doma i v Říši." Mnoho mladých bylo v té době povoláno na práce do Německa.
S obrovskou radostí byly přivítány květnové události v r. 1945. Bratr farář Antonín Hradec, který se zúčastnil i odbojové činnosti v obci, byl zvolen prvním předsedou revolučního národního výboru. Převzal tak do svých rukou správu obce i četnické stanice. Protože církev měla dobře organizovanou mládež, mohli se mladí velmi rychle zapojit do potřebných aktivit (strážní, spojovací, sanitní služby). Farář Antonín Hradec se kromě veřejné práce zodpovědně věnoval i službě církevní. Jenom výuku náboženství ve škole přenechal sestře Věře Švecové.
5.července 1945 se konaly na vrchu "Vepří" u Přestavlk velkolepé oslavy Mistra Jana Husa, kterých se zúčastnilo kolem tisíce věřících.
V roce 1946 odešel br. farář Hradec do nové farnosti v Roudnici nad Labem. Na jeho místo přišel br. Antonín Samec, dosavadní katecheta v Benešově, a byl ustanoven farářem v Čerčanech. Činnost farního úřadu byla i za jeho působení velmi obsáhlá. Kromě běžných povinností vyučoval náboženství ve školách v Čerčanech, v Pyšelích, v Poříčí nad Sázavou, v Týnci nad Sázavou, v Přestavlkách, ve Vranově a na Křiváčku. Mimo to byl členem osvětové rady v obci a založil i pěvecký kroužek, který vystupoval při společenských akcích. Za jeho působení byl také obnoven stavební výbor (předseda Jan Šmejkal, pokladník Jan Vilímek) a začala se pomalu za vydatné pomoci farníků a mládeže znovu rozbíhat práce na výstavbě kostela.
V květnu r. 1948 se konal v Čerčanech slib věrnosti církvi - slavné biřmování. Chorálem "Kdož jste boží bojovníci" přivítali občané světícího biskupa ThDr. Miroslava Nováka. Obcí prošel až k nehotové stavbě sboru obrovský průvod a tam se konala bohoslužba, po které byl vykonán "slib věrnosti." Ke slibu přistoupilo 80 bratří a sester - dívky v bílém nebo v krojích, chlapci v tmavých oblecích. Byla to krásná slavnost.
V následujícím roce se náboženská obec přes finanční potíže rozhodla zakoupit v Týnci nad Sázavou za 20.000 korun starobylou rotundu a upravit ji na kapli ke konání bohoslužeb. Do výbavy pořídila i harmonium za dalších 7000 Kč. Stavba sboru v Čerčanech se opět pro chybějící stavební povolení k dostavbě zastavila (po kolikáté už?). Svépomocí se dělaly pouze vnitřní práce na farním bytě, kanceláři a zasedací místnosti.
Oslavy 30. výročí založení CČS proběhly i v Čerčanech (1920 - 1950). V naší obci se konala slavnostní mše za účasti biskupa ThDr. Miroslava Nováka a mezi hosty bylo mnoho kněží z okolních farností i zástupce ONV p. insp. Příborský. Místní Jednota mládeže připravila kulturní program, ve kterém zazpívala s. Zdeňka Vilímková za doprovodu br. Františka Moravce, br. Vojtíšek nacvičil s mladými recitace básní a br. Samec čtyřhlasé sbory. Pro 1649 farníků, kteří byli v roce 1950 evidováni v čerčanské farní obci, to byla opravdu důstojná oslava.
Uplynuly dva roky. Z obce odešel br. Antonín Samec a jeho místo zaujal br. kazatel Karel Škop. Náboženský život plynul dál, ale největší úsilí farníků i stavebního výboru se soustředilo na dokončení stavby Husova sboru. Kostel dostal vnitřní i vnější omítky, ke vchodu vedly nově postavené široké schody, upraven byl i velký kůr. Nic už nebránilo tomu, aby byl Husův sbor po třinácti létech usilovné práce v neděli 20. července 1952 slavnostně otevřen a předán všem farníkům do užívání.
Od místní školy, kde se až dosud sloužily bohoslužby, vyšel průvod, vedený 25 duchovními a kazateli. V jejich čele šel br. Karel Rataj, zástupce pražského biskupa. Za nimi se za státní vlajkou a 30 prapory zúčastněných církevních obcí seřadilo asi 2000 věřících. Důstojně prošli obcí až k Husovu sboru, který na vyvýšeném místě vévodil širokému okolí. Předseda Rady starších br. Frant. Moravec uvítal všechny přítomné a pozdravil je i předseda MNV J. Hejl. Bratr Jan Šmejkal vylíčil historii stavby budovy, na níž věřící odpracovali tisíce brigádnických hodin a většinu peněz na stavbu získali při dobrovolných sbírkách. Místopředseda Ústřední rady církve čes. tlumočil pozdrav biskupa ThDr. Františka Kováře a poděkoval všem čerčanským bratřím a sestrám za vybudování sboru, a lidové správě a Státnímu úřadu pro věci církevní za pomoc a podporu, věnovanou této stavbě.
Potom bratr J. Šmejkal předal zástupci biskupa klíče a požádal ho, aby se ujal slavnostního otevření. Z nitra kostela se linula hudba skladatele J. Píchy, který na varhany doprovázel slavnostní bohoslužbu. Bratr Karel Rataj pak slavnostní mši uzavřel slovy: "Přejeme čerčanským bratřím a sestrám, aby jimi zbudovaný Husův sbor byl studnicí živé vody, kterou by se věřící občerstvovali v duchu Ježíše Krista."
Od té doby slouží Husův sbor věřícím náboženské obce a je také místem setkávání všech křesťanských církví nejen z České republiky, ale i ze zahraničí.
Nina Musilová
Prameny: Pamětní kniha Náboženské obce církve československé v Čerčanech,
osobní vzpomínky paní Vlasty Herzové a paní Květoslavy Fleishansové.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Floydpaf Floydpaf | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 3:32 | Reagovat

cook county health department  <a href=http://stilnoct.startbewijs.nl/>stilnoct kopen zonder voorschrift</a>  ingredients in birth control pills

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama